úterý 22. října 2019




Pozvání na vernisáž  fotografií  nazvanou  "Komunikace"  dne 15.11.2019  v 18 h 

Autorka : Soňa Mužíková  nar. 9.10.1965  ve Staré Boleslavi 

Autorka zachycuje okamžiky "tady a teď" na mobilní telefon, technická úroveň snímku je v tomto ohledu  vedlejší, okamžik byl pro autorku důležitou zprávou, potvrzením, otázkou, pozdravem. 
Součástí výstavy budou i texty k vybraným fotografiím od autorů z křesťanského světa, které autorka na své cestě potkávala a které přizvala ke spoluúčasti, pro samotnou autorku budou tak milým bonusem a překvapením. 
Tajemno, intuitivní komunikace, otevřené otázky, dobrodružství, svobodná tvorba, provokace a neobvyklé propojování s tradicí je to, co autorku charakterizuje. 
Výstava je pro ní uctěním památky života "ve svobodě" a oslavou 30. výročí sametové revoluce, které se i ona aktivně účastnila.
Výstava bude výstavou putovní a potrvá v Brandýse do 14.1.2010, otevřeno a k nahlédnutí vždy po bohoslužbách od 10.30.
Od února 2020 bude zhruba měsíc vystavena 
na Jaboku (VŠ - sociálně - teologicko- pedagogická) v Praze 2,ulice Salmovská  a dále se uvidí.

pondělí 7. října 2019

Musím řici že letošní podzim začal  dost přesně a bez velkých štráchů se překlopil ze dne na den úderem října.
Říjen je můj měsíc.
Bodejďž by ne,  narodila sem se !
Ve stejném měsíci jako V. Havel a ve stejném dni jako V. Menšík.
Voňavý měsíc přináší houby, dýně, barevné listy s tlející vůní, obvzlášť vůně  z těch topolových mi připomíná  dětství. 
Svíčky, krb, přátelé, divadlo, výstavy, déšť, domov, čaj, postel a kniha.......  vítám nečas každy rok s touhou zalézt pod pěřinu a užívat si, přiblížit se sobě i Bohu.
27. září  k nám do města přivezou lebku sv. Václava  a  tím to nějak začiná.
Začne se krátit den a vše se nějak zpomaluje. 
Letos začal říjen dost neobvykle.
Po celý týden se linou z mé oblíbené rozhlasové stanice ČR2 písně a pořady a upoutávky na vzpomínku a tvorbu Karla Gotta, dokola a dokola a zase dokola.
Zdá se, že měl  pěkný život a dost lidí ho obdivovalo.
Dělal co uměl, bavilo ho to, byl uznávaný, měl peníze, byl  nekonfliktní, říká se že i skromný byl. 
5. tý den  sem měla už Karla dost, promiňte a omlouvám se za svou upřímnost.
Nemluvím o tom, že před pár měsíci to bylo podobné, když pan Gott oslavoval 80.narozeniny. 
Tak já vám nevím co si o tom  všem myslet.
Her Gott co v tom rádiu blbnete ? Do tejď mi  Karel  zas tak nevadil, tedy mně to spíš neobtěžovalo,  ale toto?
Asi se  budu muset prohlédnout i po jiné stanici.
Prozatím sem  rádio na tyden vypla. 
Nedá se uniknout v autobuse na internetu, abych nezachytila informaci o státním pohřbu. Jejda mane, co toto je ? Copak je prezident, hrdina či Bůh?
Lidi co v tom parlamentu blbnete, jsou tu lidi ? Napadl mě hnedle Švejk.

Díky mé lenosti, stanice dostane ještě šanci, ale pídit se budu po jiné dál. 

"Nic ve zlém pane Karle, jmenovat se Bůh, jak jste na to přišel ? "

Každopádně jak se zdá, dost lidí to bere vážně  a  já  budu chvíli zmatená.

Co se bude dít dál ?  Prijde jiný Gott ? Přeci bez Boha být nemůžeme ? 

Bůh má smysl pro humor a zřejmě pro nás něco nachystá. 

Za pár dní se stánek zvláštní věc, nevím proč, ale mám zvláštní pocit, že načasování odchodu  Vlasty Chramostové 
je už součastí nějakého plánu, ostatně já na náhody nevěřím.
Co na to říci ? Zase je o čem premýšlet.

Každopádně půjdu uctít památku do Národního a rozloučit se s paní Vlastou,  odvážnou ženou, bojovníci za  Pravdu v době, kdy nebylo  lehké  jí  říkat  za  cenu ztráty  bezpečí a práce kterou měl rád. 
Je mi vzorem i motivací do života  a  odpovědí na některé otázky:  
Svoboda, pravda  a  zda za to stojí  podstoupit odříkání, bolest i utrpení.

 "Karle nezlobte se na hrad ani na Žofín nedorazím, ale přeji  vám  i  paní  Vlastě  v nebi vše dobré. Třeba si  tam spolu dáte výborné kafe a fajnově  si  popovidáte"

Přeji všem truchlícím upřímnou soustrast.

čtvrtek 3. října 2019

Dobrý den přátelé, posílám v předstihu, než bude letáček, 
19.10.2019 příjměte pozvání
 na 2. setkání u čaje z Kotlíku, budeme vařit z aktuálních bylin.
Hostem bude Alena Kopřiva Chadová, koordinátorka komunitní zahrady Bohumila www.bohumilazahrada.cz.
Sejdeme se na zahradě za kostelíkem Svatého Petra v Brandýse n/ L ul. Horova 
( v připadě nepřízně budeme uvnitř).
Tentokrat si budeme povídat a necháme se Alenou inspirovat 
na téma 
Harmonicke (sebe) řizení lidských společenství.
Téma je rozděleno do 2 části
14–16 h              Dragon Dreaming 
16.30–18.30 h    Sociokracie. 
Při té příležitosti ochutnáme přinesené dobroty a vyměníme si recepty z dýní. 

Pracujeme bezoobalově a ekologicky, proto si prosím vezměte sebou i  hrneček, lžičku. Deka pod sebe se také hodí.

Těšim se na setkání Soňa a Alena 

Bližší info k organizaci : Tel   775588259, Email: jsmekreativni@seznam.cz
                k tématu      : Tel.: 607 704 611,Email: alena.chadova@gmail.com
            
Vstupné dobrovolné, děkujeme ❤️

úterý 17. září 2019


------------------------------------------
Školní  rok je  rozdělen do  2 nezávislých semestrů.
Semestr obsahuje 12 setkání  a jednu veřejnou prezentaci, která je samostatným projektem dětí
-----------------------------------------
Zimní semestr řijen - leden   /  letní  březen- červen
-----------------------------------------
Počet dětí ve skupině -maximálně  12 ve věku 6-14 let

Způsob zařazení :  mezipředmětové vzdělávání  
 ---------------------------------------------------------------------------------------

Charakteristika projektu:
Nejedná  se o klasickou formu výuky, kde  je  téma předem dáno, téma se zpracovává na cestě a konečné slovo ma na konci dne. 
Při závěrečném kolečku jednotlivé situace a časti dne děti analyzují
 a zaznamenávají do myšlenkových map.
Cílem tedy není téma samotné, ale celý proces, který přináší prožitky, tvorbu a nové informace.
Jistotou jsou pro děti rituály, které jsou dané:
1)Uvítací  a závěrečné kolečko, umožňují dětem prostor k sebevyjádření
a lepe se poznat, trénují se dovednost naslouchat a přijímat pohledy druhých. Ideálním cílem je Zdravá sebereflexe.
2) Pravidla - na jejich vytváření se dětí podílejí  
3) Čas - úseky na odpočinek, občerstvení, cestu s tvorbou, reflexe a odjezd 
4) Zhodnocení a uzavření dne, myšlenková mapa, deníček, portfolio 
Obsah: 
Aktuality a ranní  téma často přináší děti nebo zapadá do blížící se  tradice, roční doby, počasí.
Cesta na kterou se vydáváme je nám učebnicí i čítankou.

V ateliéru není  učitel, ale průvodce, který doprovází, doplňuje, podporuje,sleduje bezpečné hranice, propojuje a přináší svou zkušenost.

Pruvodce je tím kdo vědomě pomocí nástrojů ( rituálů, pravidel, časových úseků) a svým příkladem vytváří bezpečný prostor pro svobodné vzdělavaní
a radostně strávený den.

Filozofie:
Vycházím z toho, že dítě je samo sobě nejlepším učitelem a je přirozeně zvídavé.
Každé  setkání  je dobrodružstvím za poznáním, údivem, komunikací, inspirací.
Vzděláváni probíhá ve svobodě bez stresu.
Vše  se odehrává  venku a v pohybu. (Pouze ve  velké  nepřízni počasí, máme určené prostory kde můžeme spočinout a tvořit).

Proces působí na každé dítě individuálně, každé dítě je originálním umělcem zároveň součástí  společného díla, což je zakladem filozofie svobodného  dyzajnu tohoto vzdělávacího programu.
Vše se odehrává venku a v pohybu, pouze ve velké nepřízni, máme domluvené prostory kde mužeme spočinout a tvořit.


Výhody: 
Cesta  je zároveň cestou za dobrodružstvím a  nalézání pokladů
je to vzrušující  a radostné  bytí, a přirozený vzdělávací proces.
Nové informace mají  trvalejší charakter s přidanou hodnotou.
Chůze a pohyb na vzduchu nejen že propojuje hemisféry, ale zároveň blahodarně působí na motoriku, psychiku a celkový zdravotní stav ditěte. Jedná se o celostní propojení organismu a přispívá k rozvoji potenciálu a kreativitě.
Smysly, intuice  přirozeně spolupracují s kognitivními funkcemi.
Způsob vzdělávání tvorbou a poznáváním, baví většinu lidí, bez rozdílu věku 
a hendikepu.
Ekologie a udržitelný rozvoj je přirozenou součastí procesu - lze vyučovat všude ,využíváme to co je kolem nás.
Sebepoznání zvyšuje se citlivost a empatie.
V dlouhodobějším horizontu  se  jedná  i  o  léčebný charakter při rozvoji osobnosti, zvyšuje se vnitřní motivace, odolnost,motorická zdatnost,soustředenost.
Jak to děláme? 
Budeme putovat, bádat, dívat se, naslouchat, objevovat, tvořit,diskutovat 
a hledat  krásno i zkoumat reálný svět kolem nás.
Výsledkem bude na konci semestru  prezentace vlastní tvorby v kontextu tématu skupiny /výstava pro veřejnost 

 Vzdělávací  proces obsahuje  užitečné nástroje :

1.   Vzájemná inspirace a respektování
2.   Spoluúčast na tvorbě 
3.   Spolupráce- vztahy a přátelství 
4.   Pravidla a rituály
5.   Cesta, pohyb, proměny, nálezy, inspirace
6.   Land Art a tvorba 
7.   Bádání, zaznamenávání  
8.   Zpětné vazby, nejsou kritikou  
9.   Shrnutí - deník, myšlenkové mapy 
10. Plánování, hospodaření 
11. Exkurze, lidé, portfolio
12. Důležité Časy na odpočinek a posílení 
13. Smišený a různorodý kolektiv, sociální aspekty 
14. Dary země, recyklace a udržitelnost
15. Uplatňování získaných zkušeností, sebereflexe
16. Spolupráce s rodiči a místními spolky 
17. Humor,poezie, umění, kreativita 
18. Cestování hromadnými prostředky do nedalekého okolí  
19. Výstava a prezentace, planování a propojování, organizace,role
20. Nadstavbové programy 1x za měsíc výjezd přes noc /Necesta 
21.Svobodné a bezpečné  prostředí 
22.Kontemplativni techniky 
-----------------------------------------------------------------------------------------

Průvodce 1)Soňa Mužíková
30 let  se pohybuji ve vzdělávání,zejména  dětí,poslední zkusenost je z lesní školy a školky.
Byla jsem u zrodu 2 neziskovek,vedla dobrovolnické centrum a komunitní programy, živila se lektorováním,výukou a vedením dětských i dospěláckých  skupin i výtvarnou činností.
Jsem matkou 2 dcer 33 a 11 let.  
Vystudovala jsem hotelovku, pedagogiku na UK pro odborné školy,absolvovala jsem 
5 letý sebezkušenostní výcvik SUR, intenzivní kurz Respektovat a být Respektován u manželů Kprivových, arteterapeutický kurz u Kamily Ženaté, a řadu seminářů a kurzů v oblasti osobnostniho rozvoje,pedagogiky a udržitelného rozvoje.
Nyní  studuji  3.rokem sociálně-pedagogicko-teologockou školu Jabok..

Průvodce 2) Markéta Korečková,  vystudovala  AVU v ateliéru inter médií Milana Knižáka, v ateliéru sochařství K.Nepraše a J. Zelhammla, má za sebou provokativní a aktuální tvorbu, vystavy a workshopy. Vzdělávání v přírodě a ve svobodě s tvorbou je ji velice blízké. Je maminkou 7,5 leté Juliány na domácím vzdělávání.

Doprovázíme   v souladu  s  principy  Svobodného umění 

Jedná se o syntézu  zážitkové - intuitivní - výtvarné -respektující - narativní - lesní  a  sociální pedagogiky.
S důrazem na ekologii, udržitelnost, etiku, demokratické principy  a  jedinečnost dítěte.
S ohledem na kořeny žido-křesťanských tradic, roční období  a  aktuální  inspirace ze Světa.
----------------
Místo přebírání dětí  :  
Praha Černý Most  a  Stará Boleslav - Brandýs n/L (15 min.od metra Černý most bez přestupu autobuse  nebo vlakem z Mělnické a Poděbradské strany)
Sraz: v rozmezí 8.30-9.00-vlakové nadraží ve Staré Boleslavi, kde po předchozí dohodě, budu na děti čekat. 
Z Prahy a zpět  na za kládě dohody, převezme a doprovodí děti Markéta.
---------
Semestr děti ukončí veřejnou prezentaci v rámci svých možností a dobrovolnosti.
---------
 Těším se na společně strávený čas 
-----------
Cena za  den 500 Kč, v ceně není  započtena strava. 
----------
Zimní semestr  2019-2020 začíná  ve čtvrtek 3.10.2019.
Děti lze přijmout do skupiny po dohodě i v pruběhu semestru.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Přihlášku s motivačním dopisem, zašlete na email jsmekreativni*seznam.cz, na dotazy  odpovím  na tel.775588259
Následně proběhne osobní schůzka s rodiči a dítětem.
Těšime se ! 

Soňa a spol 
-- 

neděle 15. září 2019


Pěkně  Orko vysvětluje  pro někoho konflikt Bible X Darvin


https://radiozurnal.rozhlas.cz/marek-orko-vacha-katolicky-farar-6331278?player=on

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Pěkně zdravím.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V křesťanském kalendáři je Velký pátek součástí Svatého týdne, je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži, kolik lidí ho ale podle vašich zkušeností opravdu takhle ještě vnímá?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, tak křesťané určitě všichni a tady totiž stojí za to říct jednu důležitou věc, že celé to takzvané velikonoční tridum od čtvrtka večer, až vlastně do noci ze soboty na neděli můžeme chápat jako jeden velikánský svátek, kde kdybychom vytrhovali ty události z kontextu, tak bychom to vlastně jakoby rozmělnili, takže logicky na sebe navazuje Zelený čtvrtek, pak samozřejmě Velký pátek, den, kdy se neslaví mše svatá nikde na celém světě, Bílá sobota a Neděle vzkříšení.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když už jste tedy zmínil tridum, pojďme připomenout, co všechno by měl křesťan v průběhu těchto dní absolvovat?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, celé to velikonoční tridum, prosím pěkně, to jsou největší křesťanské svátky a mě někdy velmi mrzí, že ateistická veřejnost, pokud jde jednou za rok do kostela, tak jde o Vánocích na půlnoční, což je samozřejmě hezké, je tam ta Rybova mše svatá, ta Rybovka, ale ta mše svatá je vlastně taková normální nedělní mše svatá, ty nejkrásnější křesťanský obřady jsou z noci ze soboty na neděli, to je ohromnej zážitek, protože ty obřady jsou velmi starobylé, je tam ta hra s tím světlem, tmou a podobně. Tak je to i ohromný zážitek estetický. Ty události jdou jedna za druhou a v zásadě Zelený čtvrtek večer takzvaná Poslední večeře páně, kterou známe třeba z obrazu Leonarda da Vinciho, a Kristus se svými učedníky slaví klasické židovské Velikonoce, takzvané svátky Pesach. Připomeňme, že Ježíš Kristus je především praktikující Žid, ano, jeho učedníci také a slaví klasickou, klasickou tedy večeři velikonoční, kdy si Židé připomínají velikánskou událost odchod z egyptského otroctví přes, přes Rákosové moře, to co zase, řekněme, veřejnost zná z těch různých černošských spirituálů a podobně. A při této poslední večeři tedy křesťané věří, že Ježíš ustanovuje svá, řekněme, mše svaté ve smyslu svátost eucharistie, noc ze čtvrtka na pátek zatčení v Getsemanské zahradě, takže kdybychom si to měli nějak shrnout, takže čtvrtek večer poslední večeře, pravděpodobně v domě rodičů evangelisty Marka. Na poslední večeři označení zrádce, odchod Jidáše, přesun s učedníky do Getsemanské zahrady a Ježíšova modlitba. Ježíš tam potí krev. V tu noc přichází Jidáš, zrádce, polibkem tedy označuje Krista, Ježíš je zatčen, v noci výslech u Ananiáše, tedy u židovské velerady, potom v pátek ráno výslech u Piláta, Heroda a znovu u Kaifáše Ananiáše, rozsudek smrti a Ježíš někdy kolem poledne ukřižován. Ve tři hodiny na Velký pátek Ježíš umírá, v pátek pohřben, před tím, než vychází první hvězda, v sobotu se vlastně neděje nic, a ráno prvního dne po sobotě jdou zbožné ženy nabalzamovat Kristovo tělo a zjišťují, že jeho hrob je prázdný. Proč tam jdou až v neděli ráno, protože u Židů začíná den, když vyjde první hvězda. A protože ty židovské Velikonoce právě padly na sobotu, Jan v Evangeliu říká, v tu sobotu totiž byl velký svátek, tak Ježíš umírá ve tři hodiny na kříži, takže nebyl moc, nebylo moc času vlastně na pohřeb Krista, protože ve tři hodiny v pátek Ježíš umírá, teď ještě Josef z Arimatie musí jít za Pilátem, aby mu povolil sejmout Kristovo tělo, Pilát si musí zavolat své vojáky a zeptat se, jestli je Ježíš opravdu mrtvý, ti to musí potvrdit, takže až potom vlastně Ježíšovo tělo je sňato z kříže, je pohřbeno tentýž den, což na Blízkém východě byla v tu dobu tradice, protože neexistovaly márnice a ty mrtvá těla se velmi rychle rozkládala, takže bylo zvykem pohřbívat v den smrti, tohle by nebylo zvláštní, jako spíš to, že už se tedy nestíhá balzamace Kristova těla a o velkém svátku vůbec nebylo myslitelné třeba se dotýkat těla mrtvoly, protože to rituálně znečišťovalo, takže teprve to ráno prvního dne po sobotě jdou ty zbožné ženy ke hrobu a zjišťují, že hrob je prázdný. Co z toho plyne? Velmi důležitá noc pro křesťanské Velikonoce je ta noc ze čtvrtka na pátek, protože to je ta noc, kdy se Ježíš modlí v Getsemanské zahradě, potí krev a dochází k události zatčení. A potom ta druhá a nejdůležitější noc je noc ze soboty na neděli, kdy křesťané slaví prázdný hrob, slaví vzkříšení.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Teď jsme tady vysvětlili, proč jsou tedy Velikonoce pro křesťany tím vlastně největším stávkem v roce, ale vraťme se do reality. Řekněte, kolik lidí podle vás ještě skutečně a především mladých lidí Velikonoce ještě takhle vnímá a pro kolik třeba vy vidíte, že se stávají pouze třeba dny volna, časem, kdy se seberou, jedou nakoupit pomlázku někam do hypermarketu a odjedou na chaty?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Já si netroufám říkat čísla, neb nejsem sociolog, ale myslím si samozřejmě, že pro velmi málo lidí v České republice jsou Velikonoce tak, jak je slaví křesťané, to nepochybně.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co podle vás mohla nebo měla katolická církev udělat, aby oživila v lidech potřebu hledat boha? Přijít do kostela, aby změnila takovou tu pachuť zastaralého systému bez doteku s realitou dneška?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Já mám jednu velkou obavu, a to teďka spíš mluvím o sobě, protože jsem člen katolické církve, že my katoličtí kněží a katolíci umíme výborně řešit naše vnitřní problémy, ale že to, co nám vůbec nejde, je jaksi komunikovat s tím okolním světem a třeba v sousedním Rakousku nebo v sousedních zemích je naprosto běžné, že církevní organizace organizují různé svátky, fotbalová utkání, já nevím, zájezdy, cokoliv, že ta církev opravdu je pro ten stát v té sociální oblasti bez nějakého prosím pěkně evangelizačního motivu, jo, ale že to je prostě organizace, která dělá dobré věci, byť to jsou třeba domovy důchodců nebo podobně, takže já mám, já mám trošku strach, že my katolíci v České republice umíme výborným způsobem řešit naše vnitřní problémy, ale že se nějak jakoby míjíme s tím světem, s tím světem okolo, což samozřejmě na prvním místě mluvím o sobě.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy máte zkušenosti třeba s kázáním v Praze, chodí mladí lidé na vaše kázání, cítíte tam nějaký zájem té nastupující generace o boha?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Jo, určitě. Jo, Jung má velkou pravdu v tom, když říká, že člověk je nevyléčitelně náboženský. A já jsem víc a víc přesvědčen, že mladá generace vůbec nemá problém s hledáním boha, s hledáním něčeho, co nás přesahuje, s hledáním třeba náboženské zkušenosti, anebo náboženského zážitku, že v tomhle absolutně problém není. Spíš vidím veliký, velikou, jako velkou obavu nebo velký problém vidím v tom, že tato křehká víra, která se může narodit třeba někde v přírodě, zapadá slunce a ten člověk se spontánně začne modlit třeba, jo. Nedávno mně říkal jeden, jeden můj kamarád, ateista, že se jednou v noci probudil v přírodě, začal se spontánně modlit, jo. S tímhle problém nemáme, nebo jsme strženi nějakým zážitkem, najednou jako bychom se opravdu dotkli toho absolutna. V přírodě dva nebo tři moji kamarádi měli teď zážitek na Sahaře a tady tento křehký a intimní zážitek mám dojem, že někdy se naprosto rozbije o zdi toho našeho církevního průmyslu, takže tady myslím, že problém není s vírou v boha, ale myslím, že trochu je, trochu je problém vlastně s tou, s tou zavedenou církevní organizací. Ale jedním dechem chci dodat, že ta organizace podle mého názoru má svůj ohromný, ohromný význam, ohromný důvod, jo, ale jakoby se nám nedařilo spojit hledání boha s konkrétním společenstvím křesťanů.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A od čeho by se dalo třeba v Česku začít, aby tohle to padlo, tahle ta bariéra vnímání církve?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Tomáš Halík říká strašně hezky, že problémem lidí v Česku není ateismus, jako spíš náboženský analfabetismus nebo náboženská negramotnost, jo, že my vlastně vůbec netušíme, čemu věří křesťané a proč, viz třeba vaše otázka o Velikonocích, jo. Opravdu kdo dneska z těch mladých lidí vlastně vůbec tuší, co křesťané si myslí, co hlásají, jaký je jejich bůh a možná kdybychom začali debatovat s ateisty, tak se velmi rychle shodneme, ano, takovýto bůh neexistuje, jo, tak jak si ho představují ateisti, že si ho představují křesťané. Takže myslím si, že opravdu tady vládne určitá náboženská negramotnost, určitý analfabetismus a že to, co by určitě stálo za to udělat ze strany křesťanů, je nějak otevřít dveře, okna a třeba sdělit, čemu křesťané věří a proč, že mají úplně stejné problémy jako ateisty, že si kladou úplně stejné otázky jako ateisti. A Joseph Ratzinger, současný papež, to jednou strašně krásně vyjádřil v jedné knížce, když říkal, na dně duše každého ateisty má kmitat malý plamének víry a na dně duše každého věřícího má kmitat malý plamének ateismu. My nikdo z nás nevíme, jak to vlastně je, jo. A každý, kdo se prohlásí za majitele konečné pravdy, ať je to ateista nebo ať je to křesťan, no tak z toho jde hrůza. Ona ta určitá nejistota, ty určité pochyby, to je strašně zdravý.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak katolický kněz a specialista na evoluční biologii v jedné osobě přijímá Darwinovu teorii? Poslouchejte dál Dvacet minut Radiožurnálu. Odpovídá Marek Orko Vácha. Charles Darwin před 150 lety svou teorií rozpoutal vlastně dodnes doutnající spor o původu všeho živého na Zemi. Jeho evoluční teorie nabourala ta dlouhá staletí přijímaný pohled, že svět byl stvořen bohem a mnohý ho odsoudil za to, že vlastně popírá existenci boha svou teorií, jak to vy vidíte?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, určitě, určitě po roce 1859, kdy bylo vydáno o původu druhu, tak se rozpoutala velikánská bitva o to, jak to teda je. A já se obecně domnívám, že pro církev tady tohle je nesmírně zdravé, když si občas projde tím ohněm ateismu, a myslím si, že ve finále Darwin udělal velmi dobrou službu pro církev a pro křesťany. Totiž Darwin udělal jednu věc, že nejenom prohlásil, že evoluce existuje, to už udělali dávno před ním jiní a 1809 to udělal Jan Křtitel Lamart, to byl mimochodem rok, kdy se Darwin narodil, ale Darwin taky uhodl jeden z mechanismů evoluce, a to je přirozený výběr. A Darwin vlastně takhle prohlásil, že ten jaksi výběr je svým způsobem náhodný. Teď řekněte teologovi něco o náhodě, a to je jak červený hadr na býka, takže najednou se rozpoutaly velké spory a je potřeba říct jaksi ke cti, ke cti Charlese Darwina a k určité necti tehdejších církevních představitelů, že třeba ty spory se vedly o to, jak je stará Země, ovšem k tomuhle prosím pěkně církev není kompetentní, aby prohlašovala, jak je stará Země. To ať dělají geologové nebo ať to dělají fyzikové nebo ... a podobně.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Promiňte, že vás přeruším, ale mě zajímá právě třeba vy konkrétně, vy, který jste studoval opravdu dřeň biologie, jak vy jste to vyřešil v sobě? Názor na Darwinovu teorii.
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Ne, za prvé pochopitelně bez evoluce biologie absolutně nedává smysl. Ta evoluce, to je jako, proto tam jsou někdy ty vzájemné osočování a posměšky, protože evoluce je dneska je něco tak jasného a tak křížově potvrzeného, že dneska vůbec nemá smysl se bavit o tom, jestli evoluce existuje nebo neexistuje. To je mimo debatu, jo.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A kde v tom tedy je to Adamovo žebro?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, to, že existuje určitá skupina křesťanů, která ovšem na druhé straně je vyprovokovaná určitou skupinou ateistů, ten problém je i svým způsobem komplikovaný, protože zejména v USA existují biologové hodně hlasití a hodně publikačně aktivní, jako je třeba Richard Dawkins, Daniel Dennett, Desmond Morris a mnozí další, kteří říkají, podívejte, my jsme Darwinisti, a proto jsme ateisti. A toto bych řekl, že je hodně špatně, protože připomeňme základní věci, věda se zabývá světem měřitelná, kde používá takzvaný metodologický naturalismus a mě zajímá to, co mně pohne rafičkou přístroje, mě zajímá to, co je měřitelné, vážitelné povahy, lidově řečeno, používám pravítko, laboratorní váhy, hodinky, anebo nějaké další přístroje, jenomže tím světem měřitelna, to mně vykolíkuje limity vědy, nikoliv její univerzalitu. Takže ten přírodní vědec z principu nemůže vůbec nic říct o existenci boha, ďábla, očistce, nebe, pekla, andělů, lidské duše a tak dále, prostě nechává to neřešený. Ordinuje si, chceteli, takzvaný metodologický agrosticismus, k těmto otázkám se nevyjadřuje, takže pokud řeknu, zastávám tuhle a tuhle teorii, a proto jsem ateista, tak pozor, pozor, jo. Ovšem na to určitá skupina křesťanů, typicky z jižních států USA, reaguje, reaguje úplně stejně a říká, á tak pozor, my jsme věřící, a proto Darwinisti nejsme. To znamená ...
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A kde jste vy? Já stále se snažím, vy jste člověk, který skloubí vědce a zároveň katolíka.
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Já si myslím, že tam, já si myslím, že tam vůbec není problém. Tak já nemůžu nebýt evolucionistou, jo, protože jako pravda, nebo že bych proti pravdě, jako to, že evoluce existuje, to je očividné, no a jsem věřící člověk, ale vždyť tady přece není žádný spor, jo, ta základní, základní problém je, když si položíme otázku, víra nebo věda, Darwin nebo evoluce, bible nebo, nebo evoluční teorie a podobně, tak ta otázka zkrátka a dobře je nesprávně položena.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak tedy sloučit stvoření světa bohem a Darwinovu teorii vývoje druhů?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
To je naprosto, naprosto, naprosto jednoduše, protože, protože bible řeší, když už tedy, tak otázku, proč a nikoliv otázku jak. Tu otázku jak ať řeší přírodní věci. A pokud Genesis 1 máme ten překrásný hymnus toho stvoření světa v šesti dnech, tak prosím pěkně, to je opravdu hymnus, to je písňový text. Tady se dozvídáme, chceteli, tři základní věci. Za prvé, autorem vesmíru je bůh, svět byl stvořený jako dobrý, svět je stvořený jako dobrý, to se jako refrén opakuje po každém stvoření, a za třetí, člověk má být obrazem božím. Tohle jsou věci, které nám přináší Genesis 1. Celá ta kniha je, celá ta kapitola je překrásná a kdybychom měli tady tak dvě hodiny čas, tak můžu udělat vynikající židovský rozbor, kdy ty první tři dny vždycky se něco odděluje, světlo od tmy, vody nad klenbou od vod pod klenbou, druhý den, třetí den se už Země, ty druhé tři dny se do toho sázejí živáčci, Slunce a Měsíc den čtyři, ptáci a ryby den pět, Země, plazi a člověk den šest, to krásně spolu koresponduje, ale prosím pěkně, to není přírodovědecký text, to je báseň, to je hymnus, jo, takže tam není, tam není spor. Naším studentům to vysvětluju, no tak kdybychom měli hledat v každém textu tu přírodovědeckou pravdu, musíte hodit do koše všechny pohádky, všechny bajky, Tolkiena, Avatara, historické romány, ono by vám ostatního moc nebylo.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Abychom uzavřeli nějak tu hranici kontaktu církve s realitou a to možná, co je potřeba rozvíjet v České republice, změnil byste třeba něco v systému klasického vzdělávání kněží? Přidal byste třeba molekulární biologii?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No strašně rád, samozřejmě. Evoluční biologii, pochopitelně. To vzdělávání kněží, ono nemůže být jiný, ale ono je tradičně zacentrováno na filozofii a humanitní vědy a teologii, ale já bych velmi rád viděl, kdyby se přece jenom aspoň malinko reflektovaly ty problémy dneška, což je na prvním místě ekologie, to je ohromná výzva. Vztah k Zemi, jo, a když člověk čte učebnici evoluční biologie, jak z té Země, která je v jedné chvíli žhavá koule prachu a plynu a potom najednou tady máme člověka, vždyť toto je něco hodně teologického. A celá evoluce člověka, od těch jaksi předků až po rod Homo, to je přece překrásná píseň, tohle by se určitě mělo učit na teologických fakultách.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já si ještě dovolím to tak absolutní reality na závěr našeho povídání. Když sledujete, co předvedli naši politici třeba v posledních 14 dnech, když jste sledoval, jak na sobě navzájem nahazují politickou špínu, nechtělo se vám někdy klít?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Samozřejmě. A taky jsem klel a používal jsem slova, která by se neměla použít v Českém rozhlase. Já se živím tím, že vyučuji lékařskou etiku a tady došlo k jedné věci, jejíž důsledky budou, domnívám se, děsivé. Nepochybuji o tom, že se lhalo vždycky a podobně, ale v České republice v posledních měsících ta lež se nějak institucionalizovala, ti politici lžou a už se za to ani nestydí, takže tady ta pravda a lež se tak strašlivě zrelativizovala, že se domnívám, že ty důsledky, nechci být pesimista, ale že budou děsivé. Tady opravdu není komu věřit a kdokoliv cokoliv řekne, tak může cokoliv říct, za cokoliv se omluvit, cokoliv odvolat, cokoliv můžu říct a pak říct, že jsem, že to byla účelová lež a podobně. Slova dneska nemají žádný obsah, žádnou váhu, to jsou prostě jenom zvukové vlny. Dneska je řeknu, zítra je odvolám.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Chodíte k volbám?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Chodím. Jak říkám jeden můj moudrý kamarád, dám si předtím dva panáky a pak to tam hodím.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A podle čeho vybíráte? Počítám, že podle morální čistoty a důvěryhodnosti kandidátů by to asi mohl být problém.
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
To by mohl být závažný problém a snažím se vybrat tu nejméně špatnou stranu, což je čím dál tím víc komplikovanější.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A půjdete k volbám i po tom, co jste zažil letos se svými politiky?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Půjdu, protože myslím si, že nevolit je ještě horší, ale ty dva panáky budou na místě.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Možná úplně závěrem, i v kontextu toho, co jsme řekli, věříte na zázraky?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Samozřejmě věřím. Věřím absolutně. Absolutně.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A stane se třeba v české politice? Lze se za to modlit?
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Lze se za to modlit a bylo by to namístě, aby se ateisti, věřící shodli na tom, že, a shodli v modlitbách na tom, aby se ten zázrak stal, protože nic jiného nám nezbývá.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Katolický kněz Marek Orko Vácha byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas, na slyšenou.
Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Děkuji taky, na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.
Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.
autor: Štěpánka Čechová

sobota 7. září 2019

Den DYSlexie pro DEN Dyslexie
„Workshop myšlenkové MAPY v podobě komiksu a zkušeností s DOMŠKOLÁCTVÍM.“
Soňa Mužíková, (sonamuzikova.blogspot.cz, www.fb.com/jsmekreativni) workshop tvorba komiksu / obrázkových příběhů, myšlenkových map/, pomocí kombinované techniky - vyhledávání, stříhání a nalepování obrázků, písmen, slov z časopisů a katalogů, které si děti dopisují či domalovávají a poté o tom vyprávějí. Přirozeně se tak učí písmenka i gramatiku a mnohé další. Soňa je žena mnoha tváří, sama vyzkoušela v životě mnoho profesí, ve kterých byla úspěšná
a momentálně studuje speciální pedagogiku. Přes svoji dceru zjistila, že je sama DYS. Prožila si s dcerou mnohé v současném školství a rozhodla se pro domškoláctví. Představí také své zkušenosti s alternativním vzděláváním, které nazývá svobodným designem. Jedná se o syntézu zážitkové a
sociální pedagogiky pod širým nebem
To se mi líbí
OkomentovatSdílet