neděle 17. června 2018


1. zkušenost se smrtí blízkého.
Musím říci,že  moje  skoro 10 tiletá dceruška byla od začátku u toho,1.viděla babičku bez života, lekla se jí, ale po té byla statečná a chtěla být u všeho a porozumět tomu,
počínaje od zabalení věcí v nemocnici, oznamování zprávy blízkým, posledního rozloučení s babičkou v nastrojení, vyřizování mše u faráře, výroba parte a  jeho roznos po vesnici. 
Každý den chodila na hřbitov zapalovat svíčku a upravovat hrob, teď se těší na pohřeb, že ponese urnu do kostela.
Poplakala si průběžně u jednotlivých činností  a  často si povzdychne, že se jí stýská, hodně  jsme si o životě
a smrti spolu  vyprávěli, prohlíželi si fotky předků, které jsme párovaly dohromady a tvořily  rodokmen.
Naučila se naše holčička, minulý týden,  toho hodně o životě.

Vnímáme Smrt jako bránu do jiné dimenze života, jako součást procesu - metamorfózy.
Housenka motýla, která se zakuklí v kukle opravdu  zemře, skutečně vědci prokázali,že není tam nějaký čas vůbec známka po životě. Takže Motýl je takový malý, krásný Anděl.

úterý 5. června 2018

Dobrý den, dovoluji si vás pozvat dnes v 18.00 na brandýské náměstí,
sejdou se zde lidé z okolí a zároveň i v 80ti městech včetně Václaváku budou lidé vysílat energii, která nesouhlasí s  plánovanou vládou komunistů v čele s premiérem tresně stíhaným.
Věřím, že se nám podaří rozproudit energiii tak, aby k této události nedošlo!

Pokud můžete, doražte a vemte sebou kamarády.
Děkuji za milion chvilek, zdravím ! 


-- 
Soňa Mužíková

pátek 25. května 2018

Zajímá vás komunitní spolupráce, vizionářské projekty, spravedlivé a sociální,
vzájemně se podporující decentralizované systémy?  Říká vám něco Lets systém? 

Jsem moc ráda, že mezi námi jsou šikovní a nadšení lidé a objevují se tyto systémy v naší malé zemičce a přináší spoustu dobrého, zdravého a zábavného. Setkávání s podobně naladěnými a fajn  lidmi,  je velkým bonusem 
a osvobozujícím a nezbytným  prvkem v mém životě.
---------
Nabízím seznámení s  jedním ze systémů, který vznikl v nedalekém městečku.
S jednou ze zakladatelek se znám, zároveň je autorkou i tohoto článku.
Kteřina Varhaník Wildová, antropoložka.
----------------------

Projekt na podporu sousedské spolupráce:
1. lyská disfrubanka
Založena 17.2.2013, Orgiva
-----------------

Stručně o penězích jako oběživu

Krize. Z trhu se nějak záhadně vytratilo běžné oběživo, kterému říkáme peníze. Tak finanční krize  vypadají – bohatí bohatnou, všechno oběživo se dostane na jednu hromadu a tam se to nějak zasekne. Liberální ekonové říkají, že je to v pořádku, protože peníze jsou kapitál a kapitál se musí kumulovat. Když ho dáte dělníkům, oni si za něj koupí jídlo a pivo v hospodě a takhle všechen kapitál rozfofrují. To je pravda. Protože oni nevidí peníze jako kapitál, ale jako oběživo. Nabídnou svojí práci za příslušnou finanční odměnu a za vydělené peníze si pak koupí jídlo, bydlení a jinou práci, kterou generuje zase někdo jiný. Ať už peníze vnímáme jako kapitál nebo oběživo, oboum dost škodí, když hodnota peněz klesne. Hodnota naakumulovaného kapitálu se sníží stejně jako si dělník koupí v hospodě míň piv a někdy je to tak blbý, že lidi skáčou ze třicátýho patra nebo se věší na kandelábru. Stačí drobná měnová reforma...
Hodnota peněz klesne, protože v ní najednou všichni přestanou věřit. Oni se na finančních burzách tváří, že je to všechno hrozně objektivní, že to souvisí s produktivitou ekonomik, ale na to už dneska málokdo věří. V Evropě toho už moc neprodukujeme, možná tak kupy nařízení a exekutorských rozsudků, ale naše měny jsou pořád nějak záhadně stabilní. Asi to zas tak objektivní nebude. Takže když se to vezme z druhé strany, hodnotu má každé oběživo, na kterém se lidi shodnou, že má určitou hodnotu.
Tento princip není ničím neznámým tvůrcům LETS – Local Economy Trading Systems. Lokální systémy fungují přesně na tomto základě: když se lidé v menší, ale dostatečně variabilní skupině, dohodnou na nějakém systému směny, tak to můžou být třeba jen body zanesené v systému, červené knoflíky nebo bankovky s hlavou Micky Mouse natištěné na domácí kopírce, ale dokavad se věří v jejich hodnotu, mohou krásně rozhýbávat lokální ekonomiku tam, kam se oficiálních peněz moc nedostává. Jako Dostihy a sázky – na začátku každý dostane několik barevných papírků a na moment hry uvěří, že mají hodnotu. Jinak by hra ani nebyla možná. Že je snadné tomu uvěřit se přesvědčíme, když budeme účastníky hry pozorovat, jak emočně hru prožívají, jak se smějí, když jsou jim vypláceny tučné částky za dobrý obchod. 

Jsou lokality, kde alternativní peníze nebo LETSystémy fungují dobře, jinde je jejich existence nepředstavitelná. Předpokládám, že lokalita Lysá nad Labem je pro alternativní systém ideální. Je dostatečně malá, ale zároveň dost velká, aby zajistila variabilitu produktů a služeb. Lidé se navzájem znají a je mezi nimi snadná dostupnost. Lysá nad Labem je také v dostatečné vzdálenosti od Prahy, aby mnozí zajišťovali základní příjmy ve městě skrze oficiální měnu a další, zrovna méně vytížení (manželky / manželové v domácnosti, studující, dočasně nezaměstnaní, živnostníci s menším objemem práce), se podíleli na rozvíjení lokální ekonomiky založené na důvěře v neoficiální systém směny.
  

Představení fungování 1. lyské disfrubanky
Hynky a renky v žádném případě nesuplují českou korunu, ani na to neaspirují. Jejich úkolem je obohatit komunikaci a výměnu zboží a služeb mezi členy komunity. Nejsou za českou korunu směnitelné. Mezi některými členy komunity tento typ výměny už dávno existuje, jde o to, rozšířit okruh participantů. Předpokládám, že pokud lidé začnou aktivně nový systém využívat, začnou používat hlavu a jejich vynalézavost může přispět i k výdělečné činnosti v systému oficiální ekonomiky.

O jaké služby a produkty se v systému jedná? 
Jsou to exkluzivní služby, které se běžně na vesnici nebo malém městě mezi přáteli a příbuznými vyměňují bez nutnosti nějaké organizace. Hlídání dětí, doučování, pomoc na zahradě, produkty ze zahrádky, zapůjčení nástrojů, přístrojů, techniky, oprava počítače, zašití kalhot, upečení buchty, pozvání na oběd. Pokud se okruh participantů směny rozšíří, máme větší výběr. Pořád však zůstáváme v oblasti oficiálně nekomodifikovaného (Jednoduše řečeno je komodita něco, co je možné koupit za peníze. Není to ovšem tak jednoduché, jelikož věci mohou být komoditami v jednom momentě a v dalším povahu komodity ztrácí. Například snubní prstýnek je komoditou v klenotnictví, ale po svatbě přechází do jiného režimu. Nabývá osobní hodnoty a až na výjímečné krizové události se zpátky do režimu komodity nedostane. Vnímání komodity se také liší mezi různými lidmi, například ředkvičky, cukety, dýně a chřest se dají koupit v krámě, já si je ale nekupuju, protože pro mě stojí mimo okruh komodit, pěstuju si je, dostávám je nebo rozdávám. Manželský sex není komoditou, ale u prostitutky se táž služba dá koupit). Tato povaha věcí a služeb vysvětluje, jakým způsobem může představovaný systém sloužit také k nastartování aktivit v systému oficiální ekonomiky, když se vynoří zajímavý nápad. Původně nekomodifikované služby se mohou mimo okruh našeho systému docela dobře zavést jako komodifikované. 
Mluvím o jisté exkluzivitě, která by se dala dobře demonstrovat na fungování Tuzexů za doby komunistického Československa. Prodejny nabízely luxusní zboží, které bylo možné pořídit za bony, poukázky oficiálně přístupné jen malému okruhu komunistických papalášů. (Taky ještě za valuty, ale to nás nemusí zajímat.) Po bonech byla velká sháňka, jenže co se za ně vlastně dalo koupit? Prodejny tuzemského exportu nabízeli pouze určitý druh luxusního zahraničního zboží – džíny, značkové cigarety, tyčinky Mars nebo žvýkačky s Donaldem. Nakoupit v tuzexu na večeři, pokud se člověk nespokojil s plechovkou kaviáru, bylo nemožné, protože chleba a rohlíky k tomu kaviáru už tam neměli. Ani brambory, mrkev nebo pivo, to se dalo koupit v sámošce za rohem za obyčejné koruny, ke kterým se dostal každý. Jak byly bony mezi lidmi žádoucí pro svou exkluzivitu, nikdy plně nenahrazovaly oficiální oběživo. Zavedením našeho systému tedy nevyřešíme finanční situaci participantů, ale můžeme jim dopřát něco extra – luxus, na který by jinak nedosáhli. 

Příklad našeho lokálního tuzexu 
Manželský pár, tři děti, hypotéka. Manžel pracuje v Praze, manželka se ale nemůže kvůli práci kolem dětí a domu nechat zaměstnat na plný úvazek (s dojížděním do Prahy je to cca 11hodin mimo dům). Práci na částečný úvazek přes nejlepší snahu nesehnala. Manželův plat stačí na pokrytí mandatorních nákladů, ale je to o prsa. Na druhé straně má manželka 5 hodin volného času k dispozici a protože se nudí, štve jí nedostatek financí ještě víc. Manžel přichází ztahaný z práce a manželka se samozřejmě chce bavit o té suti na zahradě, kdy že to konečně vyvezou, jenže manžel už je úplně vycucaný a nemá náladu, z čehož vyvstává večerní hádka, stejně jako včera a předevčírem. Oba jdou nasraní spát.

Střih/ přichází 1.lyská disfrubanka s první emisí renek a hynek. 

Manželka dostane od 1.lyské základní vklad do hry a stává se členem komunity. Má přístup na nástěnku (použijeme facebookovou skupinu, postupně si můžem vypracovat vlastní systém). Popřemýšlí, co by mohla nabídnout, jestli někdo nebude mít zájem o její libeček, pažitku nebo ředkvičky, který doma už nikdo nechce a jde to nabídnout na nástěnku. Všimne si, že někdo potřebuje pomoct s malováním pokoje a zároveň, že někdo nabízí doučování angličtiny, který by tak potřebovala pro svoje děti, jenže na soukromé hodiny už v jejich rodinném rozpočtu nezbývá. Domluví se na pomoci při malování, má přece spoustu volného času a zkusí se domluvit na doučování. Má na to, má základní vklad a za první den už si vydělala dva renky. Ale aby mohla platit doučování dál, musí se poohlídnout po další aktivitě. O její ředkvičky a pažitku byl zájem a taky zaznamenala poptávku po domácích buchtách za náklady na suroviny a čtyři hynky (v systému se dá samozřejmě kombinovat s oficiální korunou, když se jedná o náklady), domluví se na pečení a hned to píchne na nástěnku jako jednu ze svých dalších nabízených služeb, společně s malováním, které jí začlo bavit. Někdo se jí ozve, ale tentokrát se malování nedá stihnout do tý doby, než bude potřeba vyzvednout děti ze škole, píchne teda na nástěnku poptávku po vyzvednutí a hlídání dětí.  Její poptávku zaregistruje další manželka, která zatím neměla štěstí se svými nabízenými službami a produkty, vyzvedne a hodinu pohlídá děti a vydělá si svoje hynky a renky. Obě si pak na nástěnce přečtou, že 1.lyská pořádá v neděli trh zaměřený na výměnu oblečení, takže projdou skříně a vyřazují nenošené kousky a přitom tu první, mazanější, napadne, že by mohla připravit pár litrů domácí limonády, třeba to tam za pár hynků prodá. Prodala. Okoukne to od ní ta druhá, trochu míň mazaná, a na příští trh si taky přinese limonádu a prodá jí taky, protože všichni mají žízeň a vlastně je to nic nestojí, když se to prodává za hynku, takže všichni vesele utrácejí, pijí limonádu a baští koláče, co tam přinesla třetí mazaná. 
A teď to vezmeme v celku. Podobné scénáře se rozvíjejí, dejme tomu, ve třiceti domácnostech. Lidé nabízejí a pohledávají, o něco je zájem, o něco ne, v každém případě se mozkové závity pomalu roztáčejí a lidé objevují, že nejsou tak úplně k ničemu, že dokáží nabídnout zajímavé služby a že si mohou dopřát služby, na které v běžné ekonomice nedosáhli. Například je tu prvek profesionality – v běžném ekonomickém režimu nebudu platit za doučování angličtiny někomu, kdo se nedostal za použití přítomného času. Ale v našem systému je toto možné – platím za hodinu jednu renku, takže mě to až zas tak nebolí, ale pro dítě druhé třídy nepotřebuju extra kvalifikovanou sílu, ale prostě někoho, kdo se dítěti bude hodinu věnovat, napíše s ním úkoly a pomůže mu zopakovat si to, co se zatím ve škole probralo. Dítě se zlepší za pololetí o dva stupně, ale stejně tak participant, který hodiny dává, si svou angličtinu vylepší, protože se musí snažit, jinak o práci přijde.
A zpátky k té první manželce v domácnosti, která vůbec není blbá nebo neschopná, akorát nemůže trávit jedenáct hodin mimo dům, což jí (donedávna) vylučovalo z ekonomické aktivity. Za půl roku se jí děti zlepšili ve škole a ta nejmladší chodí ve středu na kreslení, což jí hrozně baví. Doma už se nejí dokolečka jenom ředvičky, protože se v systému se dají nakoupit i jiné produkty, který na její zahradě moc nejdou. Ale bude to lepší, protože se konečně podařilo uvolnit ten roh, na kterém ležela po léta hromada suti, kterou manžel o žádném z víkendů nebyl pro únavu a nechuť schopný zlikvidovat. Za dva renky si manželka dohodla zapůjčení vozíku a společně s dalšími dvěma participanty suť během dvou dní zmizela. Teď si pár renků chce vydělat na trhu, protože nemíní ten kus zahrady přerývat sama, lepší bude dát si poptávku, navíc, ve dvou nebo ve třech to bude hned a snad to bude i sranda. Děti se nenudí, manželka se nenudí a manžel je spokojený, protože má k večeři králíka na česneku, kterého se manželce podařilo koupit přes nástěnku. A můžu k tomu přidat ještě happy-end, v létě jedou na dovolenou, ovšem ne do Chorvatska, ale do Jeseníků, kde má jeden další participant ze systému dům, ale nestíhá několik let udělat cokoliv na zahradě, takže ji na čtrnáct dní rodince půjčí, když mu tam ta mazaná a šikovná manželka ostříhá živý plot a vyčistí rybníček.
      
Rekapitulace: Jak se hynky a renky používají? 

1. Ústně domlouvaný melouch za hynky a renky.
- Pomůžeš mi přeházet kompost za dvě renky?
2. Facebooková nástěnka. 
− Zavařuju a chybí mi malé zavařovačky. Koupím deset za dvě hynky.
− Pořádám oslavu a nestíhám v kuchyni, může mi někdo za renku zítra dopoledne pomoct?
− Zašiju, zkrátím, založím. Veškeré opravy oděvů od dvou hynek.
− Nemůžu se dneska u někoho dneska za tři hynky naobědvat?
− Vyžehlím prádlo, příspěvek na elekřinu domluvou. Nebo u vás doma, žehličku mám vlastní:)
− Koupil jsem si novou mechaniku. Pomůže mi někdo za renku namontovat to do počítače?
3. Pravidelné trhy zaměřené na barter nebo pořízení zboží nebo zemědělské produkce za hynky a renky. Slouží rovněž jako agora pro ústní domlouvání melouchů.  
4. Nevylučuje se kombinace oficiální měny a hynek a renek. Když mi někdo pomůže přivézt kompost, zaplatím mu benzín v korunách a práci v renkách. Výměnu zipu u bundy může švadlenka udělat za třicet korun (cena zipu) a dvě hynky nebo za čtyři hynky, když má náhradní zip k dispozici ve svém arzenálu. 

Spuštění a fungování systému
Nic v životě není stálé, ani ekonomické systémy nejsou stálé, takže to samé platí o 1.lyské disfrubance. Začínáme s kurzem, který zavádí pěkně silnou měnu; 1 hynka se ustavuje na ceně jednoho bochníku chleba. Od toho pak 1 renka, která má hodnotu 10 hynek. To abychom nebyli v obchodování příliš úzkoprsí a moc se neprohýbali pod tíhou našich měšců. Renky a hynky můžou sílit nebo slábnout a nebo taky úplně zaniknout; všechno záleží na tom, jak se o ně budou lidé starat.

Každý nový participant dostane 3 renky a 10 hynek. Není to velký počáteční kapitál, ale tím se vyhneme počátečnímu zneužití systému založeného na důvěře. Pokud někdo své renky a hynky utratí a dál se v systému nesnaží vyměňovat služby a produkty, získal sice práci zadarmo a komunita zaznamenala ztrátu, ale ne tak velikou, aby to ohrozilo její fungování. Vyčůránci jsou ze systému rychle vytlačováni přirozenou cestou. 
V zájmu systému je sílící počet participantů, a s tím nabídky a poptávky produktů a služeb. Takže použijeme princip letadla, abychom zároveň pumpovali renky a hynky do systému. 1.lyská disfrubanka vyplácí 1 renku členovi, který přivede dalšího participanta a ústně se zaručí, že nově příchozí není úplný blbec. Nedá se to samozřejmě nikdy úplně vyloučit, trochu s tím musíme počítat, ale především všechno stavět na důvěře, že většina lidí má zájem na hladkém fungování systému a obohacování komunity. S větším počtem hynek a renek v systému nemusí klesat jejich hodnota, naopak, mohou se uskutečňovat projekty většího rozsahu, zahrnující účast více participantů najednou. 
1.lyská disfrubanka si vymezuje právo hynkami a renkami odměňovat práci na fungování systému. Například je potřeba uspořádat trh, na nástěnku přeložit články o fungování podobných aktivit v zahraničí, emitovat další hynky a renky, vymyslet zajímavější software. Podpora systému je však jediná práce, kterou je možné ze zdrojů disfrubanky odměňovat. Pokud mě, jako guvernérku banky, štve bordel kolem nádraží, můžu zadat požadavek o uklizení tohoto prostoru za renky a hynky, ovšem jen v případě, že jsem si je na to ušetřila svou ekonomickou aktivitou; je to sice záslužná zakázka, ale s fungováním 1.lyské nemá nic společného. Záruka zneužití není jiná, než důvěra a společenská kontrola – základní pilíře 1.lyské disfrubanky.
Nikdo nemůže dostat počáteční vklad do hry dvakrát. Každý z participantů má vyčleněnou osobní stránku ve velké účetní knize 1.lyské, kam se zanáší kolik od disfrubanky dostal za nové členy a práci pro systém. Velká kniha je jediným psaným dokumentem 1.lyské disfrubanky. Pro potřeby berního úřadu se doporučuje jednou za rok přepsat aktuální data a starou knihu spálit. Třeba na Čarodějnice. Tím nám odpadne problém s archívem a systém zůstane stále svěží.

Systém funguje do té doby, než se u někoho začnou hynky a renky příliš kupit. 
To znamená, že je třeba hynky a renky neustále točit. Jak někdo začne moc šetřit, celý systém se zbortí. Čteme ekonomické zprávy, že za dobu celosvětové finanční krize se majetek pěti procent nejbohatších opět zněkolikanásobil. Což je vlastně to samé, jako potenciální zadrhnutí našeho systému – finanční krize přichází v důsledku hromadění se oběživa na jedné hromadě (u finanční krize je ve hře samozřejmě daleko víc vlivů, ale to nás nemusí zajímat.) Pro náš systém platí, ideologicky i materiálně, že pracovat je stejně důležité jako si užívat.


guvernérka 1.lyské difrubanky
Kateřina Varhaník Wildová

pondělí 9. dubna 2018

Dnešní začátek týdne je velice prosluněný 🌞 a milý.
Učím se na zítřejši zkoušku z pedagogiky, neleze mi to do hlavy a hlavně, nemohu být venku, Wi-Fi tam nedosáhne. Dělám všechno možné abych si učení spestříla a odskočila si alespoň na chvilku na trávník.
Tudle zasévat kousek záhonku, zalévat květiny, projít se bosky po trávě, pozorovat divoké včely.
Takové Učení není zrovna produktivní, ale baví  mě 😍. 

Dostala jsem hlad.
Co si uvařím k obědu?
Jsem sama, tak  nemám žádná omezení  a  mohu si dovolit popustit uzdu fantazie.
---------
Zbyla mi uvařená pohanka, její úžasné složení minerálních látek a vitamínů mě motivuje si jí dát znovu, byť bude již o nějaké vitamíny ochuzena.
Kysaného zelí je v rendlíčku také zbyteček.
Na a co vlastně mám chuť? Asi na polévku, nic hutného.
Dlouho jsem neměla pokrm se základem papriky.
Přece jenom, slovensko- maďarský kořen, který z poloviny mám, se čas o času ozve. 
Už se mi rýsuje polévka a chuťové pohárky pracují.
Cibulavý základ, pochopitelně na olivovém oleji, čerstvou mrkvičku nakrájenou na kolečka orestuji,  přidám kysané zelí (bylo již podušené a zahuštěné bramborou), 
uvařenou pohanku, utřený česnek, majoránku, sůl. Zaliji vodou a 
nechám lehce přejít varem.
Právě je chvilka pro odoběhnutí  na zahradu pro divoké byliny na ozdobení.
Nasbírala jsem sedmikrásky, šťovík, řebříček, listy fialek a jitrocelu kopinatého.

Už mám polévku v sobě!  

Vyrážím do přirody na listy medvědího česneku,  moc se těsím na pesto z něj 🌞, přeju krásný den všem.

středa 28. března 2018

Tyto lidičky fakt miluji a jsem ráda, že jsou a mohu mezi ně chodit a diskutovat s nimi.

Pokud by se vám to k něčemu hodilo, zde je vystřižená debata o nepodmíněném základním příjmu: https://www.youtube.com/watch?v=BRQqn51O7i8&t=28s inspirovaná filmem http://www.freelunchsociety.net

středa 7. března 2018

Mohu jen doporučit, obvzláště před Velikonocemi zažít něco neobvyklého, něco co nás vyvede mimo běžný chod.

Každoročně držím 12 denní zelený půst a musím říci, že  mne připraví na  intenzivní velikonoční prožitek.
Kolega  Petr, nabízí variantu ještě vybranější 😍.
-----------------

Vážení,

dovoluji si zaslat pozvánku na již tradiční Velikonoční putování: http://www.pout.eu/2018/03/pozvanka-na-velikonocni-putovani-2018.html, které letos organizuji po čtvrté. Každý rok přinesl něco nového, něco zajímavého, něco intenzivního ...



Díky a těším se někde na setkání ...

Petr

pondělí 12. února 2018

Kalmanův úhel pohledu   je zajímavou inspirací ⚡️🙊


PROTOŽE JSTE BYLI VE ŠKOLE FAKT DOBŘÍ,
budete možná slabší v podnikání.
1. Tvůrčí podnikatel musí dělat neustále nějaké rozhodnutí. Proto zažívá opakovaně neúspěch, nejistotu i kritiku. Jedničkář student nic nerozhoduje.
2. Tvůrčí podnikatel se učí budovat komunitu, důvěru, reputaci a schopnost vést druhé lidi. Jedničkář student se učí především čísla, jména, teorie a vzorečky.
3. Tvůrčí podnikatel chce způsobit pozitivní změnu ve společnosti. Jedničkář student se naopak systému a společnosti přizpůsobuje. 
SHRNUTÍ: Student jedničkář se učí dělat VĚCI SPRÁVNĚ, pokud možno s předvídatelným, měřitelným výsledkem. Tvůrčí podnikatel se učí dělat SPRÁVNÉ VĚCI s vědomím, že nemusí a nemůže pokaždé uspět. 
Ten první z nich muže být vynikajícím manažerem.
Ten druhý vynikajícím leaderem.
MY JEDNOTLIVCI I SPOLEČNOST
POTŘEBUJEME OBA DVA BORCE.
PS
Proč jsou i mezi jedničkáři úspěšní podnikatelé? 
Jsou mezi námi jedničkáři, kteří více či méně změnili své myšlení. Začali inteligentně porušovat pravidla. Přestali plnit pokyny autorit a začali dělat svá vlastní rozhodnutí. Přestali jste být „mentálními jedničkáři“. Smiřte se s tím:-) Skvělí manažeři se také dostali z boxu. Ví, kdy zapnout mód manažera, a kdy naopak mód leadera. Proto je lidé přirozeně beze strachu následují. I ti přestali být „mentálními jedničkáři“. 
Naše školství se pomalu ale jistě mění. Věřím, že ke získání jedniček budou v budoucnu platit jiná pravidla, než je tomu dosud. Pro vás bývalé JEDNIČKÁŘE radši dodávám: samozřejmě vím, že takové moudré vizionářské ředitele a učitele lze potkat už dnes. Né často ale jsou zde.