Před chvíli odvezla 82 letou sousedku záchranka, upadla na betonu a rozsekla si hlavu, kluci záchranáři jsou rychlí, byli tu za 11min.Rychlost má záchranná služba u nás vychytanou, všechna čest, ovšem první co bylo při kontaktu s pacientkou, doktor spustil na paní bandurskou jako na malé, neposlušné dítě s obsahem kázání a výčitek ; “proč nezůstáváte doma, nemáte v tomto počasí vůbec vylejzat, vy jste všichni stejní, staráte se nám o to abychom měli co dělat “ a při tom na mě koukne a zákoutí očima. Povídám doktorovi, abych zmírnila jeho nástup ” pani se bojí že ji odvezete, proto se tak chvěje “ a on na ní “ A co si myslíte že s Vámi asi jiného uděláme ? jasně že Vás odvezeme “.......musela jsem z hluboka dýchat, abych to ustála a soustředila se na to abych paní uklidňovala a povzbudila.
Uf, hergot fagot jak dlouho bude ještě trvat, že i pro většinu doktorů bude léčení služba s obsahem laskavosti a ohleduplnostI,empatie a milosrdenstvím, zejména v kontaktu s osamocemými a bezmocnými, kterým je obzvlášť potřeba zachovávat lidskou důstojnost. Nevím jak to na škole pro lékaře v současné době vypadá, zda i toto tam učí ve velké míře, minimálně budu doufat v brzký obrat.
