pondělí 9. dubna 2018

Dnešní začátek týdne je velice prosluněný 🌞 a milý.
Učím se na zítřejši zkoušku z pedagogiky, neleze mi to do hlavy a hlavně, nemohu být venku, Wi-Fi tam nedosáhne. Dělám všechno možné abych si učení spestříla a odskočila si alespoň na chvilku na trávník.
Tudle zasévat kousek záhonku, zalévat květiny, projít se bosky po trávě, pozorovat divoké včely.
Takové Učení není zrovna produktivní, ale baví  mě 😍. 

Dostala jsem hlad.
Co si uvařím k obědu?
Jsem sama, tak  nemám žádná omezení  a  mohu si dovolit popustit uzdu fantazie.
---------
Zbyla mi uvařená pohanka, její úžasné složení minerálních látek a vitamínů mě motivuje si jí dát znovu, byť bude již o nějaké vitamíny ochuzena.
Kysaného zelí je v rendlíčku také zbyteček.
Na a co vlastně mám chuť? Asi na polévku, nic hutného.
Dlouho jsem neměla pokrm se základem papriky.
Přece jenom, slovensko- maďarský kořen, který z poloviny mám, se čas o času ozve. 
Už se mi rýsuje polévka a chuťové pohárky pracují.
Cibulavý základ, pochopitelně na olivovém oleji, čerstvou mrkvičku nakrájenou na kolečka orestuji,  přidám kysané zelí (bylo již podušené a zahuštěné bramborou), 
uvařenou pohanku, utřený česnek, majoránku, sůl. Zaliji vodou a 
nechám lehce přejít varem.
Právě je chvilka pro odoběhnutí  na zahradu pro divoké byliny na ozdobení.
Nasbírala jsem sedmikrásky, šťovík, řebříček, listy fialek a jitrocelu kopinatého.

Už mám polévku v sobě!  

Vyrážím do přirody na listy medvědího česneku,  moc se těsím na pesto z něj 🌞, přeju krásný den všem.