Jak je vidět ze zápisu,
nebyla jsem tu dobrý měsíc a půl.
Letí to jako drak.
Dny se kutálejí  jako korálky.
Vánoce za námi a rok taky.
Nový  rok  přinesl  nádhernou  nadílku  bílého  potěšení pro děti.
Pro mě taky.
Dokonce zamrzly tůňky a vody kolem.

Včera jsem šla pres mosty Labe,  i to je zamrzlé z větší časti.
Nemohla jsem se vynadívat na shluk kormoránů na nezamrzlých častech toku.
Bylo patrné jak jsou šťastní a vesele si užívají malé vodní ostrůvky.
Jsou to úchvatní ptáci.

V sobotu jsem se vrátila presmyčkou do dětství a vytáhla fungl nové brusle, které byly 4 roky schované a čekaly.
V pondělí jsme šly s Dorotkou po škole znovu.
Těším se, že zase půjdu.

Staré Labe a jeho tůňka u Houšťky, ožila.
Moje nohy se  na čas staly kvrdlačkami, tělo jako tank se rozjelo, nejistě, ale  přece.
Nejdříve se sunulo pomalu, nakonec se rozjelo a náhle z těla vyrostla i křídla.
Svoboda, to je to co cítím při letu na lyžích, teď i na bruslích.
Povedlo se !
Je to nádhera.
Vzduch lehce mrazivý osvěžuje moje plíce a barvý tváře.
Pocit uspokojení se dostavil a přetrvává do dalších dní.

Haló ty nahoře, slyšíš mě ! Díky za tu možnost !
Zima je pohádková !