úterý 25. prosince 2018

Svatý František, papež naděje staví na spontánnosti a autenticitě. Francouzský dokument, který běží dnes na ČT 2 mi  stojí  za  zájem  a přispěje k vánoční pohodě vice než pohádka.
Argentinec Jorge Mário Bergoglio, lídr největší křesťanské církve na světě čtyři roky po svém zvolení stále vzbuzuje upřímné výbuchy nadšení a přitahuje pozornost médií všech politických směrů. A to napříč všemi kontinenty. Jeho příjezd dokáže uchvátit uměřené Evropany a Američany, stejně jako o poznání více věřící Latinoameričany a Afričany. Co je ještě zajímavější a neobvyklejší, František nefascinuje jen katolíky nebo obecně křesťany. Získal si respekt a obdiv židů, muslimů, hinduistů a dokonce ateistů, včetně drsných kritiků náboženství. Bill Maher, americký moderátor a jeden z nejznámějších "nových ateistů", kteří vytáhli do boje proti všem formám náboženství, láskyplně Františka nazývá pope Frank a ve své show sleduje doslova každý jeho krok. A to přesto, že s ním mnohdy nesouhlasí. Papež totiž nezískává sympatie tím, že by říkal to, co lidé chtějí slyšet. Jistě by se mohl omezit na hezké a nekonfliktní fráze o světovém míru, lásce a prosperitě hodné moderních spirituálních guru. Místo toho se pouští do tvrdých konfliktů a zastává postoje, z nichž alespoň některý rozčílí příznivce snad každé myslitelné části politického spektra. Konzervativcům se třeba nelíbí, že bojuje proti globálním klimatickým změnám a přistupuje otevřeně k sexuálním menšinám. Podle liberálů zase není otevřený dost – nepodporuje přece sňatky homosexuálů ani potraty. Dalším leží v žaludku pozitivní vztah k uprchlíkům, tvrdá kritika kapitalismu... Člověk vstupující do tolika kontroverzních témat přece musí mít hlavně nepřátele! Přesto je bezprecedentně populární, bez ohledu na politickou orientaci, sociální třídu a nakonec i náboženství (respektive jeho absenci), a to i v zemích tak rozdělených kulturními válkami a stranickou příslušností, jako jsou třeba Spojené státy. Čím to tedy je, když ne populismem? Možnou odpověď nabízí newyorský arcibiskup Timothy Dolan: "Dvěma slovy: jednoduchost a upřímnost. Papež nepotřebuje, aby mu někdo psal, co má říkat, nebo říkal, kde má stát a co má dělat. Všechny jeho činy jsou na první pohled tak upřímné, že si lidi říkají: Tenhle chla

čtvrtek 13. prosince 2018


Zdroj: Vyjmuto s přednášky profesora religionistiky p.Štámpacha 

• OSUDY ZÁKONA (1)
• Topolánkovy vlády předložily zákon o vyrovnání, který neprošel i následkem nesouhlasu části vládních poslanců
• Nečasova vláda prohlašovala zákon 8. listopadu 2012 v den výročí porážky českých stavů na Bílé hoře
• Zákon prošel díky výměně poslanců, kteří pak byli trestně stíháni, hlasováno bylo v přestávce schůze
• OSUDY ZÁKONA (2)
• Zákon posuzoval Ústavní soud, shledal, že není protiústavní, součástí nálezu jsou však odlišná (nesouhlasná) stanoviska 4 ústavních soudců
• Dále je součásti tzv. Obiter dictum, konkrétně upozornění, že nález abstraktně posuzuje soulad s ústavou a neznámená podporu legitimity toho či onoho politického stanoviska.
• Zákon stanovuje předávání majetku státu církvím ve dvou okruzích
a) vracení fyzického majetku, např. pozemků, budov, uměleckých předmětů apod. na základě předložení dokumentů, které potvrzují vlastnictví k 25. prosinci 1948; žádosti bylo nutno podat během roku 2013, stát je má neprodleně vydat
b) majetek, který již není ve vlastnictví státu se kompenzuje finančními částkami, které jsou konkrétně uvedeny v § 15, vyplácet se má celkem Kč 59 miliard plus inflační koeficient, ve splátkách po dobu 30 let, přičemž se pět let (počínaje 2013) vyplácí státní příspěvek podle zákona 218 / 1949 5 let ve stejné výši a dalších 12 let se snižuje.

CÍRKVE A PŘIDĚLENÉ ČÁSTKY PODLE § 15
• a) Apoštolská církev1 056 336 374Kč,
• b) Bratrská jednota baptistů227 862 069 Kč,
• c) Církev adventistů sedmého dne520 827 586 Kč,
• d) Církev bratrská761 051 303 Kč,
• e) Církev československá husitská3 085 312 000 Kč,
• f) Církev řeckokatolická298 933 257 Kč,
• g) Církev římskokatolická47 200 000 000 Kč,
• h) Českobratrská církev evangelická 2 266 593 186 Kč,
• i) Evangelická církev a. V. v ČR118 506 407Kč,
• j) Evangelická církev metodistická367 634 208 Kč,
• k) Federace židovských obcí v ČR272 064 153 Kč,
• l) Jednota bratrská601 707 065 Kč,
• m) Luterská ev. církev a. v. v ČR113 828 334 Kč,
• n) Náboženská společnost českých 
unitářů35 999 847 Kč,
• o) Pravoslavná církev v českých 
zemích1 146 511 242 Kč,
• p) Slezská církev ev, a. v.654 093 059Kč,
• r) Starokatolická církev v ČR272 739 910 Kč.

Zákon O majetkovém vyrovnání s Církvemi  Komentář
• Původně nabídnuto všem 21 subjektům, které mají nárok na financování podle zákona o církvích 
• Církve měli z celkové částky každá dostat poměrně podle počtu členů (podle sčítání lidu), ostatní církve mimo římskokatolickou by však dostaly cca 2 % z částky, tato církev souhlasila s tím, že dostane 80 % a mezi ostatní se rozdělí proporčně zbytek
• 4 náboženské společnosti účast odmítly předem, 1 církev (baptisté) v průběhu jednání
• Apoštolská církev, která k 25. únoru 1948 neexistovala a minulý režim ji nemohl nic odebrat, odmítala v průběhu jednání účast, byla ji navržena dvojnásobná částka, došlo ke změně ve vedení, dosavadní biskup odstoupil, byl zvolen nový a církev se do „vyrovnání“ zapojila
• Miloš Rejchrt (mluvčí Charty 77), v době jednání o vyrovnání v článku pro Deník Referendum:
Nechci zametat před cizím prahem, tedy jako člen Českobratrské církve evangelické se podivuji, že moje církev má dostat celkem 2 miliardy 266 miliónů „finanční náhrady“ splácených po dobu třiceti let, navíc se zohledněním inflace. Přece to málo, oč moje církev za komunistické nadvlády přišla, jí bylo už dávno vráceno a o vydání zbývajících 160 ha polí a 80 ha lesních pozemků mohou původní vlastníci (jednotlivé sbory ČCE) požádat. To přece nemůže být náhrada, to je něco jiného. Co?“
• V pravoslavné církvi byl v dubnu 2013 donucen k odstoupení metropolita Kryštof. Kolem volby nového představitele nastal ostrý konflikt, kde si strany veřejně vyhrožovaly násilím a došlo i k fyzickému násilí. Dočasný nejvyšší představitel vladyka Simeon se vyslovil, že jde o spor, kdo bude mít v rukou částku poskytnutou od státu. Nakonec byl nástupce Kryštofa jmenován v rozporu s ústavou církve a církev se rozpadla na dvě části.

• Vedení církví bude mít v rukou prostředky, které jim dají značný vliv a církve se stanou podnikatelskými subjekty v konkurenčních vztazích s jinými subjekty, a tak budou posuzovány.
• Skutečné potřeby církví však vyrovnání nepokryje. Aby měly prostředky, aspoň jako doposud, musely by investice mít zhruba 50 % výnosu, obvyklé legální podnikání má však výnos kolem 8 %. V perspektivě 20 let a dál se ocitnou církve v existenční krizi.
• Financování církevních nákladů (mzdových, provozních a investičních) z výnosu majetku je feudální model, který evropské země opustily, modely financování obvykle závislé (jako u nás doposud) na státním rozpočtu nebo na výběrupoplatků od členů. Různé modely budou předmětem přednášky srovnávající české konfesní právo s jinými zeměmi EU a několika dalšími zeměmi.