Michael Reynolds není jen tak ledajaký architekt. Místo high-tech mrakodrapů nebo moderních železobetonových staveb totiž navrhuje domy z odpadků.

Je libo dům z plechovek od piva?

Reynolds staví své domy třeba z PET lahví, plechovek od piva, pneumatik, kelímků od jogurtů, plechů z aut, nápojových kartonů nebo igelitových tašek. Provozní náklady všech těchto staveb jsou téměř nulové. Stejně tak jejich dopad na životní prostředí je také skoro minimální. Energii, kterou stavby disponují, jim dodává buď vítr, nebo slunce, samy recyklují a filtrují vodu, mají vlastní zdroj tepla a kanalizaci. S nápadem budovat domy z odpadu přišel Reynolds vzápětí po ukončení vysoké školy. Hlavní motivací mu byly články o vyhazování plechovek od piva a nadměrném kácení stromů, jež ho přivedly na myšlenku zkusit stavět z toho, čeho je přebytek – tedy například z plechovek od piva.

Soběstačnost na prvním místě

Michael Reynolds začal první stavby z odpadků budovat uprostřed pouště v americkém státě Nové Mexiko. Kde se však jeho know-how hodí nejvíce, jsou oblasti postižené nějakou přírodní katastrofou. Podle Reynoldse jsou zkušenosti z těchto oblastí nesmírně důležité, protože právě zde se může lidstvo naučit, jak řešit problémy, které jednou mohou nastat na celém světě v případě, že dojde k vyčerpání neobnovitelných zásob energie. Předností Reynoldsových domů je především to, že nejsou napojeny na žádné inženýrské sítě a všechny úkony, jako je výroba elektřiny, topení či čištění odpadních vod, zastanou samy. Soběstačné domy z odpadků tak Reynolds naučil stavět obyvatele Mexika nebo Hondurasu, zavítal i na Andamany, jež v roce 2005 ochromila tsunami. Do oblastí, které často postihuje zemětřesení, se zase výborně hodí právě domy vyrobené ze starých pneumatik. Ty jsou totiž pružné, takže dům, který je z nich postaven, při otřesech země nepraská jako betonová stavba. Pneumatiky na stavbu jsou plněny hlínou, která má izolační vlastnosti. V domě z odpadků se tak dá bydlet uprostřed pouště i v chladnějších podmínkách střední Evropy. Reynolds také pracuje na stavbě patrových energeticky soběstačných domů. Jeden z experimentálních patrových domů vznikl také v České republice.

Zeměloď model global (zdroj: wikipedia.com)

Zeměloď máme i v naší kotlině

Reynolds svoje experimentální domy nazývá zemělodě a jedna taková vyrostla i poblíž města Sázava ve středních Čechách. Oficiálně se jmenuje Zeměnka a jedná se o první stavbu tohoto typu ve střední Evropě vůbec. Za její stavbou stojí kromě Michaela Reynoldse spolek Zeměloď, který založili výtvarnice a překladatelka Margarita Manev, Martin Pruška a designérka Pavla Furmánková. Zeměnka začala růst v květnu 2012, kdy byl položen základní kámen, v tomto případě tedy spíše základové pneumatiky plněné hlínou. Na stavbě se podíleli studenti z celého světa, finance šly z kapes spolku a také z fundraisingu. Pokud vás zajímá, jak život v takové stavbě vypadá, není nic jednoduššího, než se do Sedliště u Sázavy vydat a prohlédnout si všechno na vlastní oči. Spolek pořádá exkurze po stavbě, ale také letní stavební dílny v délce trvání jednoho týdne, a příměstské tábory pro děti. I v zimě, kdy se stavět nedá, ale spolek nezahálí a věnuje se víkendovým seminářům.

Zeměnka (zdroj:berounsky.denik.cz)

Místo hotelu se ubytovala v Zemělodi

Margarita Manev se s Reynoldsovými stavbami poprvé setkala v 80. letech, když s rodinou navštívila město Taos v Novém Mexiku. Místo klasického hotelu se tenkrát rozhodli pro bydlení v jedné ze zemělodí. Právě tady se poprvé setkala s „civilizovaným“ záchodem, který ke splachování využívá užitkovou a pitnou vodu a došlo jí, že by se jí mnohem líp žilo bez složenek za vodu a elektřinu, které doma v Evropě nacházela každý měsíc ve schránce. Velmi rychle se také přesvědčila, že život v těchto alternativních stavbách skutečně není o živoření. Stavby, které si samy vyrobí dostatek elektrické energie, dokonce využívají i moderní vymoženosti, jako je myčka nádobí nebo automatická pračka.

Nebýt otrokem ekonomiky

Funkčnost a soběstačnost domu je pro Michaela Reynoldse na prvním místě. Zdobit dům má podle něho cenu, až když se jeho obyvatel přesvědčí o tom, že je dokonale funkční. Ke stavění domů však Reynoldse nevedou jenom čistě ekologické pohnutky. Problémem je podle něho fakt, že si lidé nedokáží uvědomit, co potřebují a co ne, a stávají se otroky ekonomiky jen kvůli tomu, že neustále pracují, aby si mohli dovolit věci, které ve skutečnosti ani nepotřebují.

Zeměloď (zdroj:zivotbeznakladu.cz)

Byrokratické překážky

Dříve Reynoldsovi občas ztrpčovaly práci úřady. V USA mu dokonce na několik let odňali architektonickou licenci. Právě proto se vydal do rozvojových zemí, a po návratu do vlasti se mu povedlo nejen získat zpátky nejen licenci, ale také prosadit novelu stavebního zákona. Situace se dnes začíná obracet, mnoho zemí si začíná uvědomovat, že by Reynoldsův koncept soběstačných domů z odpadních materiálů mohl být tou správnou medicínou na jejich problémy. Příkladem může být třeba Japonsko, které je často postihováno zemětřeseními. Soběstačné domy z použitých pneumatik a jiných pružných materiálů, které odolávají nepříznivým tektonickým podmínkám, se tak zdají být pro Zemi vycházejícího slunce ideálním řešením.

Zdroje:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1267774-stavim-z-odpadu-protoze-je-vsude-rika-michael-reynolds
https://stavbaweb.dumabyt.cz/do-eska-pijede-architekt-odpadu-amerian-michael-reynolds-6123/clanek.html
https://www.topzine.cz/michael-reynolds-nechci-aby-mi-ekonomie-ridila-muj-svet
https://www.advojka.cz/archiv/2011/17/po-koupeli-nam-vlasy-zarily

Zdroj titulní fotografie: livingcircular.veolia.com