Musím řici že letošní podzim začal  dost přesně a bez velkých štráchů se překlopil ze dne na den úderem října.

Říjen je můj měsíc.

Bodejďž by ne,  narodila sem se !

Ve stejném měsíci jako V. Havel a ve stejném dni jako V. Menšík.

Voňavý měsíc přináší houby, dýně, barevné listy s tlející vůní, obvzlášť vůně  z těch topolových mi připomíná  dětství. 
Svíčky, krb, přátelé, divadlo, výstavy, déšť, domov, čaj, postel a kniha.......  vítám nečas každy rok s touhou zalézt pod pěřinu a užívat si, přiblížit se sobě i Bohu.

27. září  k nám do města přivezou lebku sv. Václava  a  tím to nějak začiná.
Začne se krátit den a vše se nějak zpomaluje. 

Letos začal říjen dost neobvykle.

Po celý týden se linou z mé oblíbené rozhlasové stanice ČR2 písně a pořady a upoutávky na vzpomínku a tvorbu Karla Gotta, dokola a dokola a zase dokola.
Zdá se, že měl  pěkný život a dost lidí ho obdivovalo.

Dělal co uměl, bavilo ho to, byl uznávaný, měl peníze, byl  nekonfliktní, říká se že i skromný byl. 

5. tý den  sem měla už Karla dost, promiňte a omlouvám se za svou upřímnost.
Nemluvím o tom, že před pár měsíci to bylo podobné, když pan Gott oslavoval 80.narozeniny. 
Tak já vám nevím co si o tom  všem myslet.

Her Gott co v tom rádiu blbnete ? Do tejď mi  Karel  zas tak nevadil, tedy mně to spíš neobtěžovalo,  ale toto?

Asi se  budu muset prohlédnout i po jiné stanici.

Prozatím sem  rádio na tyden vypla. 

Nedá se uniknout v autobuse na internetu, abych nezachytila informaci o státním pohřbu. Jejda mane, co toto je ? Copak je prezident, hrdina či Bůh?

Lidi co v tom parlamentu blbnete, jsou tu lidi ? Napadl mě hnedle Švejk.

Díky mé lenosti, stanice dostane ještě šanci, ale pídit se budu po jiné dál. 

"Nic ve zlém pane Karle, jmenovat se Bůh, jak jste na to přišel ? "

Každopádně jak se zdá, dost lidí to bere vážně  a  já  budu chvíli zmatená.

Co se bude dít dál ?  Prijde jiný Gott ? Přeci bez Boha být nemůžeme ? 

Bůh má smysl pro humor a zřejmě pro nás něco nachystá. 

Za pár dní se stánek zvláštní věc, nevím proč, ale mám zvláštní pocit, že načasování odchodu  Vlasty Chramostové 

je už součastí nějakého plánu, ostatně já na náhody nevěřím.

Co na to říci ? Zase je o čem premýšlet.

Každopádně půjdu uctít památku do Národního a rozloučit se s paní Vlastou,  odvážnou ženou, bojovníci za  Pravdu v době, kdy nebylo  lehké  jí  říkat  za  cenu ztráty  bezpečí a práce kterou měl rád. 

Je mi vzorem i motivací do života  a  odpovědí na některé otázky:  
Svoboda, pravda  a  zda za to stojí  podstoupit odříkání, bolest i utrpení.

 "Karle nezlobte se na hrad ani na Žofín nedorazím, ale přeji  vám  i  paní  Vlastě  v nebi vše dobré. Třeba si  tam spolu dáte výborné kafe a fajnově  si  popovidáte"

Přeji všem truchlícím upřímnou soustrast.